;)
Publikácia, ktorá sa Vám dostáva do rúk, je výsledkom iniciatívy Nadácie otvorenej spoločnosti – Open Society Foundation (NOS – OSF) a tímu prizvaných odborníkov z prostredia mimovládnych organizácií, zástupcov kľúčových štátnych vzdelávacích inštitúcií, univerzít, zahraničných partnerov, ale aj nezávislých odborných kapacít, ktoré sa témam multikultúrnej výchovy dlhodobo venujú. Je príspevkom k aktuálnej diskusii o potrebe multikultúrneho prístupu vo výchove a vzdelávaní. Slovensko sa stalo súčasťou multikultúrneho sveta, predsa však u nás prežívajú stereotypné pohľady na svet a postoje. I v demokratickom usporiadaní Slovenskej republiky pretrvávajú v praxi rôznych inštitúcií diskriminačné prístupy. Slovenské školstvo doteraz dostatočne nezareagovalo na tieto výzvy. Multikultúrna výchova pomáha zvládnuť výzvy súčasného globalizujúceho sa sveta. Chceme prispieť k pokojnému spolunažívaniu väčšiny a tzv. starých menšín, ako aj podporovať pokojné začlenenie tzv. nových menšín do spoločnosti. Tento text sa obracia k riadiacim pracovníkom v školstve, k učiteľom, k tvorcom vzdelávacích programov i k rodičom. Ponúka im podklad na začlenenie multikultúrnej výchovy do nášho školstva.
- Chceme riadiacim pracovníkom ponúknuť argumenty na začlenenie multikultúrnej výchovy do nášho školstva a navrhnúť aj hlavné cesty jej začlenenia.
- Budeme radi, ak tu učitelia i tvorcovia vzdelávacích programov nájdu odpovede na otázky, kde a ako ju začleniť do vyučovania.
- Poteší nás, ak rodičia v tomto materiáli nájdu informácie o tom, čo je multikultúrna výchova a ako prispeje k výchove ich detí.
Multikultúrna výchova v škole
Erich Mistrík a kolektív
Vydala: © Nadácia otvorenej spoločnosti, Bratislava 2008
Hned v úvodu publikace najdete odbornou část, která se soustřeďuje na obecné globální novinky z oblasti potravinové bezpečnosti. Tato část poslouží učitelům jako informační nástroj, se kterým mohou dle svých potřeb a uvážení pracovat ve výuce. V následné metodické části jsou popsány aktivity, které sledují téma potravinové bezpečnosti z lokálního hlediska. Z hlediska využití aktivit ve výuce jsme se tentokrát zaměřili na jiné formy než klasické vyučovací hodiny. Metody a techniky jsou vhodné pro projektové dny, dlouhodobé školní projekty, ale i akce konané mimo školu – adaptační kurzy, exkurze, školy v přírodě, školní výjezdy a výlety apod.
The global dimension incorporates the key concepts of global citizenship, conflict resolution, diversity, human rights, interdependence, social justice, sustainable development and values and perceptions. It explores the interconnections between the local and the global. It builds knowledge and
Při tvorbě této příručky bylo naším záměrem nabídnout vám pedagogům nástroj, který by usnadnil výuku týkající se problematiky globalizace, globálních problémů a rozvojové spolupráce. Příručka obsahuje informace pro učitele o jednotlivých tématech a modelové lekce, které je možné přímo využít ve výuce nebo je přizpůsobit podmínkám a potřebám jednotlivých škol či pedagogů. Témata byla zpracována odborníky z různých oborů, a příručka proto nepodává jeden pohled na často dost kontroverzní problematiku. Naopak obsahuje širokou škálu názorů a pohledů, u nichž jsme se snažili o co nejvyšší vyváženost.Pomocí textů, obrazových příloh či statistických údajů lze také vyvolávat diskusi mezi studenty či je motivovat k zájmu o problematiku. Doporučujeme při prvním setkání studentů s touto problematikou zařadit některé z úvodních aktivit. Také kapitoly z bloku „úvod do problematiky rozvoje“ obsahují mnoho informací a pojmů nezbytných pro pochopení dalších kapitol.
Na vzniku tejto publikácie sa podieľal tím ľudí z Centra pre výskum etnicity a kultúry, výskumného partnera a odborného garanta výskumu, a Nadácie otvorenej spoločnosti – Open Society Foundation, autora myšlienky, zadávateľa výskumu a súčasne vydavateľa publikácie. Problematika multikulturalizmu sa objavuje vo vzdelávaní ako prierezová. Publikáciou chceme prispieť k spoločenskému diskurzu o tejto závažnej téme a zároveň aspoň čiastočne zaplniť nedostatok akýchkoľvek zhodnotení potrieb, analýz, výskumov a evaluácií, ktoré by predchádzali zavádzaniu nových verejných politík do vzdelávacej praxe. Publikácia predstavuje odborný sociologicko-pedagogický text, ktorý sme sa snažili spracovať čitateľsky príťažlivou formou. Jej obsahom je sociologický výskum Vnímanie kultúrnej rozmanitosti žiakmi základných škôl na Slovensku s interpretáciami zistených dát a teoretické východiská, ktoré sa snažia prezentované údaje zasadiť do širšieho spoločenského kontextu. Výsledky samotného výskumu prinášajú niektoré až alarmujúce zistenia. V každom prípade môžeme potvrdiť, že argumentujú za potrebnosť a dôležitosť zavedenia multikultúrnej výchovy ako prierezu jednotlivými predmetmi vo výchovno-vzdelávacom procese v školách. Jeho výsledky však nehovoria len o vzdelávacom systéme. Poskytujú aj zaujímavé zistenia o špecifickej skupine mladých ľudí, ktorí sa o niekoľko rokov stanú tými, ktorí budú rozhodovať o podobe tejto krajiny. Upozorňujú na aktuálny stav ich nastavenia a prijímania kultúrnej inakosti práve vo veku formovania a upevňovania si názorov a postojov, a tým aj na trendy vývoja spoločnosti na Slovensku. Ponúkajú spätnú väzbu samotným učiteľom a zjednodušene tým, ktorí o podobe výchovnovzdelávacieho procesu rozhodujú.
Dostává se vám do rukou publikace, jejíž český překlad vznikl v rámci mezinárodního projektu Teachers Agents of Change – Za změnou je učitel. Hlavním důvodem pro vznik překladu této příručky je, že v českém prostředí neexistuje zatím žádná publikace, která by globální témata zprostředkovávala přímo budoucím pedagogům. Záměrem této příručky je, abyste získali hlubší porozumění tématům vztahujícím se ke globální dimenzi a aby vám byla podporou při výuce budoucích pedagogů. Příručka dále ukazuje, jak může globální dimenze pomoci budoucím pedagogům v dosažení statusu kvalifikovaného učitele (QTS) a je také cenným výukovým zdrojem pro budoucí učitele a rozvoj veškerého školního personálu.Příručka dále ukazuje, jak může globální dimenze pomoci budoucím pedagogům v dosažení statusu kvalifikovaného učitele (QTS) a je také cenným výukovým zdrojem pro budoucí učitele a rozvoj veškerého školního personálu. Autorem původní anglické verze je organizace Development Education Project, která spolu s Institute for Global Responsibility, World University Service a společností Člověk v tísni tvoří konsorcium se společným cílem ukotvování kurzů globálního rozvojového vzdělávání na českých a polských vysokých školách. Ačkoli vznikla v jiném než českém prostředí, věříme, že pro vás bude hodnotnou inspirací.
Pripravili sme pre vás už v poradí tretiu metodickú príručku Jeden svet na školách a sadu šiestich dokumentárnych filmov. Filmy spolu s príručkou sa venujú takým témam ako HIV/AIDS, zodpovedné spotrebiteľské správanie, demokracia, deti ulice a rozvojová pomoc ľuďom zmrzačeným následkami pozemných mín a postihnutým detskou obrnou. Príručka v úvode stručne predstavuje základnú myšlienku globálneho vzdelávania,
Pro určování míry hladu ve světě zavedlo mezinárodní společenství pojem potravinová bezpečnost vyjadřující ideální stav, kterého by se mělo snažit u všech lidí dosáhnout. Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, když za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství zdravotně nezávadných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích návyků tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život. Udává se, že pro dosažení tohoto ideálního stavu je nutný přísun 2 100 kilokalorií za den. Pokud denní dávka potravin obsahuje méně než 1 800 kilokalorií, je již potravinová bezpečnost vážně narušena. Pojem potravinová bezpečnost je v češtině často zaměňován s pojmem bezpečnost potravin, tedy opatřením zaručujícím ochranu zdraví spotřebitele to, nad čím se hladový ani ve snu nezamýšlí. Pro úspěšný boj s hladem se musíme zaměřit na 3 hlavní složky potravinové bezpečnosti: 
INSIDE:
Oboznám sa
Projekt Aktívne globálne školy dáva možnosť základným a stredným školám zo Slovenska, Anglicka, Poľska, Českej republiky, Malty, Rakúska a Thajska prispieť k zmene kultúry školy smerom k aktívnemu riešeniu lokálnych a globálnych problémov. Informačná časť sa venuje trom témam Aktívnych globálnych škôl :
Teplo nebo zima ovlivňují život na naší planetě víc, než si možná dovedeme představit. To, že máme na Zemi příznivou teplotu k životu, způsobuje přirozený skleníkový efekt. Princip skleníkového efektu byl poprvé popsán už v 18. století švédským fyzikem Svente Arrheniusem. Atmosféra propouští většinu solárního záření ven, ale díky svému složení dokáže zadržovat dlouhovlnné záření, které se odráží od zemského povrchu (odrazivostzemského povrchu se nazývá albedo), a zvyšovat tak průměrnou teplotu Země. Tuto funkci atmosféry Současný trend nárůstu koncentrací skleníkových plynů byl velmi pravděpodobně hlavním důvodem pozorovaného globálního oteplování v posledních padesáti letech. Globální teplota se za posledních 150 let zvýšila o přibližně o 0,76 ºC. Následkem je, že hladina mořské vody se zvýšila o 0,17 m, maximální rozsah plochy sezónně pokryté zmrzlou půdou na severní polokouli od roku 1900 se snížil přibližně o 7 %, přičemž na jaře stoupá úbytek až na 15 %. Jedenáct ze dvanácti nejteplejších roků od začátku systematických měření připadá na léta 1995–2006. Oteplení za posledních sto let bylo pozorováno i v ČR, graf po pravé straně ukazuje průměrné teploty z pražského Klementina. Jedním z největších překvapení pro vědce je nejnovější vývoj ledu v Arktidě, který odtává rychleji, než se předpokládalo.
Termín „interkulturní učení“ lze rozumět na různých úrovních. Doslovně se interkulturní učení vztahuje k individuálnímu procesu získávání znalostí, postojů nebo chování, které jsou spojeny s interakcí s odlišnými kulturami. Velmi často je však interkulturní učení chápáno v širším kontextu a označuje koncept toho, jak spolu mohou lidé odlišného původu mírumilovně žít, a proces, který je zapotřebí k vytvoření takové společnosti. „Učení“ je v tomto kontextu následně chápáno méně na individuální úrovni, ale spíše klade důraz na otevřený charakter tohoto procesu směrem k „interkulturní“ společnosti. Řada T-Kit je výsledkem jednoletého společného úsilí lidí z různého kulturního, profesního a organizačního prostředí. Školitelé mládeže, vůdci mládeže v neziskových organizacích a profesionální autoři spolupracovali na tom, aby vytvořili vysoce kvalitní publikace, které by se zaměřily na potřeby cílové skupiny a zároveň by uznaly rozmanitost přístupů ke každému tématu napříč Evropou.
Co čtenář v Kompasu najde?
CO JSOU „KONTROVERZNÍ TÉMATA“?
Interkulturní vzdělávání umožňuje jedinci rozvíjet chápání a přijímání různorodosti jako pozitivního jevu a hodnotit rozdíly mezi lidmi z různých kultur jako přínosné. Odlišnost by neměla být chápána jako potenciální zdroj konfliktu, ale jako příležitost k vlastnímu obohacení. Interkulturní výchova a vzdělávání přispívají k vytváření respektujících vztahů mezi různými kulturami, aby bylo možno vyhnout se negativním událostem, ke kterým dochází v multikulturních společnostech, nikoliv pouze v majoritní skupině – jako např. odmítání menšinové skupiny (rasismus, xenofobie) – ale také mezi menšinami, jako je asimilace, akulturace, ztráta kulturních hodnot, ztráta individuální identity, opovrhování vlastní kulturou, násilná integrace a adaptace. Interkulturní vzdělávání rozvíjí konkrétní náměty a integruje je do globálnějších představ. Proto nabízíme interdisciplinární aktivity, orientované na výchovu dětí jako globálních občanů, které jim umožňují analyzovat a vyhodnocovat nové situace, do kterých jsou zapojeny. V multikulturním světě jsou zvyky a 
způsoby chování různých kulturních skupin, které žijí pohromadě, poznamenávány konflikty a rozpory, ale zároveň je v něm plno možností pro vzájemné obohacování. Interkulturní vzdělávání vede studenty k respektování neustále rostoucí kulturní rozmanitosti a otevírá cestu různým způsobům života, myšlení a chápání světa. Studenti se pomocí vlastních vyjadřovacích prostředků učí komunikovat a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin a jsou vedeni k tomu, aby si stále více uvědomovali méně nápadné aspekty různých kultur. Kritická analýza a pochopení odlišností by měly utvářet motivaci ke vzdělávání a interkulturním výměnám jako důsledek pocitu solidarity a schopnosti reflektovat sociální a ekonomické nerovnosti.