Bohouš a Dáša: Klima v tísni

Teplo nebo zima ovlivňují život na naší planetě víc, než si možná dovedeme představit. To, že máme na Zemi příznivou teplotu k životu, způsobuje přirozený skleníkový efekt. Princip skleníkového efektu byl poprvé popsán už v 18. století švédským fyzikem Svente Arrheniusem. Atmosféra propouští většinu solárního záření ven, ale díky svému složení dokáže zadržovat dlouhovlnné záření, které se odráží od zemského povrchu (odrazivost
zemského povrchu se nazývá albedo), a zvyšovat tak průměrnou teplotu Země. Tuto funkci atmosféry Současný trend nárůstu koncentrací skleníkových plynů byl velmi pravděpodobně hlavním důvodem pozorovaného globálního oteplování v posledních padesáti letech. Globální teplota se za posledních 150 let zvýšila o přibližně o 0,76 ºC. Následkem je, že hladina mořské vody se zvýšila o 0,17 m, maximální rozsah plochy sezónně pokryté zmrzlou půdou na severní polokouli od roku 1900 se snížil přibližně o 7 %, přičemž na jaře stoupá úbytek až na 15 %. Jedenáct ze dvanácti nejteplejších roků od začátku systematických měření připadá na léta 1995–2006. Oteplení za posledních sto let bylo pozorováno i v ČR, graf po pravé straně ukazuje průměrné teploty z pražského Klementina. Jedním z největších překvapení pro vědce je nejnovější vývoj ledu v Arktidě, který odtává rychleji, než se předpokládalo.

V PŘÍRUČCE SE DOZVÍTE :

  • Jestli je klima v tísni?
  • Za co mohou emise
  • Jak se změní naše planeta?
  • Co dál?
  • Recepty na řešení
  • Jak se přizpůsobit
  • Odpovědnost nás všech