Bohouš a Dáša: Klima v tísni

Teplo nebo zima ovlivňují život na naší planetě víc, než si možná dovedeme představit. To, že máme na Zemi příznivou teplotu k životu, způsobuje přirozený skleníkový efekt. Princip skleníkového efektu byl poprvé popsán už v 18. století švédským fyzikem Svente Arrheniusem. Atmosféra propouští většinu solárního záření ven, ale díky svému složení dokáže zadržovat dlouhovlnné záření, které se odráží od zemského povrchu (odrazivostzemského povrchu se nazývá albedo), a zvyšovat tak průměrnou teplotu Země. Tuto funkci atmosféry Současný trend nárůstu koncentrací skleníkových plynů byl velmi pravděpodobně hlavním důvodem pozorovaného globálního oteplování v posledních padesáti letech. Globální teplota se za posledních 150 let zvýšila o přibližně o 0,76 ºC. Následkem je, že hladina mořské vody se zvýšila o 0,17 m, maximální rozsah plochy sezónně pokryté zmrzlou půdou na severní polokouli od roku 1900 se snížil přibližně o 7 %, přičemž na jaře stoupá úbytek až na 15 %. Jedenáct ze dvanácti nejteplejších roků od začátku systematických měření připadá na léta 1995–2006. Oteplení za posledních sto let bylo pozorováno i v ČR, graf po pravé straně ukazuje průměrné teploty z pražského Klementina. Jedním z největších překvapení pro vědce je nejnovější vývoj ledu v Arktidě, který odtává rychleji, než se předpokládalo.

V PŘÍRUČCE SE DOZVÍTE :

• Jestli je klima v tísni?
• Za co mohou emise
• Jak se změní naše planeta?
• Co dál?
• Recepty na řešení
• Jak se přizpůsobit
• Odpovědnost nás všech

Autoři: Kateřina Husová, Jiří Jeřábek
© Člověk v tísni, o.p.s., 2009