;)
“Predstavte si, že ste v Japonsku na reportáži / dovolenke a s priateľmi sa štveráte na nejaký japonský posvätný kopec. Svah je strmý a vám sa šmýka. Práve keď vás predbieha dvojica miestnych turistov, podlomia sa vám kolená a spadnete. Priatelia vám ihneď pomáhajú späť na nohy, našťastie sa nič nestalo. No prechádzajúci japonský pár sa tomu nahlas smeje a dokonca sa tí ľudia za vami ešte chvíľu so smiechom otáčajú…” Čo to malo znamenať? To sú tí Japonci takí neuveriteľne krutí a škodoradostní? To s cudzincami vôbec nesúcítia? A ako by ste asi tento svoj negatívny zážitok opísali vo svojej reportáži? Ako asi tušíte, vec je o čosi zložitejšia. Tí neznámi turisti vôbec neboli krutí ani škodoradostní. Práve naopak. Po krátkej, správne mierenej rešerši by ste zistili, že v japonskej kultúre je veľmi dôležité zachovať si tvár. Princíp XYZ. Tým, že sa vám “smiali”, vám v rámci ich vnímania sveta pomáhali. Priamo nezasiahli, pomohli vám predsa priatelia. Takže ak nebolo treba, nevnucovali sa. Videli, že vám pomohli vaši blízki, že ste fyzicky v poriadku, tak vám chceli pomôcť inak. Smiechom, ktorým prekryli zahanbujúci moment,
zaistili, aby ste nestratili tvár. Predstavme si ale, že by ste to nevedeli. Buďme úprimní, väčšina z nás by to nielenže nevedela, ale by nám ani neprišla na um možnosť, že by sa veci mohli mať inak. Čo by sa teda stalo, ak by ste o tomto svojom zážitku informovali bez hlbšej analýzy, len tak, cez našu európsku “šablónu”? Váš novinársky výstup by, napriek dobrej viere, nezodpovedal realite, len vášmu videniu tej reality. A práve takú “posunutú” realitu by ste predostreli aj vášmu čitateľovi, divákovi či poslucháčovi. A formovali tým tak tú jeho… Chýba nám citlivosť na iné perspektívy. A práve tú, či už medzikultúrnu1, ale aj inú citlivosť by sme týmito textami chceli podporiť. Nie ukázať čo si myslieť, ale ako analyticky a kriticky myslieť o prijímaných a ďalej podávaných informáciách. Ako si vymieňať šablóny
vnímania reality, vlastne, ako si vôbec uvedomiť, že tie šablóny existujú a že by bolo fajn ich pri kontakte so svetom meniť, sa pokúsime vysvetliť v týchto učebných textoch určených pre budúcich novinárov z radov študentov žurnalistiky, ale aj ďalších odborov. Tieto texty by pre vás nemali byť len pasívnym akademickým čítaním, na aké ste zvyknutí z bežných skrípt. Budeme vám v nich klásť otázky, ukážeme vám texty či obrázky, ktoré majú medzi riadkami čosi iné, než len objektívnu informáciu, budete musieť aktívne nazerať medzi riadky a pracovať s vlastnými stereotypmi či predsudkami. A všetko to podoprieme praxou. Či už na hodinách, pri publikovaní článkov v novinách, alebo hoci aj praktickým riešením úloh.
1 Treba rozlišovať medzi medzikultúrnou citlivosťou a multikulturalizmom. Ľudia si to totiž tieto pojmy neraz zamieňajú. Medzikultúrna citlivosť je schopnosť vnímať a adekvátne reagovať na rozdiely medzi kultúrami – napríklad schopnosť uvedomiť si, že tí Japonci k vám nemuseli byť len drzí, že to môže byť aj inak. Nemusíte hneď vedieť ako “inak”, nedá sa vedieť všetko. Ale ak ste medzikultúrne citlivý, tak viete, že to “inak” byť môže a nerobíte závery cez našu európsku šablónu. Multikulturalizmus je myšlienkový smer, vychádza z existencie, akceptácie a podpory rôznych kultúrnych tradícií na určitom území.
Support and Empower Roma Youth je projekt, do ktorého boli zapojené tri organizácie, dve zo Slovenska – Človek v ohrození, n. o., Outward Bound Slovensko a maďarská organizácia Élményakadémia. Spolu vytvorili
Global Perspectives: A statement on global education for Australian schools was first published in 2002. Its purpose was to clarify the goals, rationale, emphases and processes of global education and to serve as a resource – a philosophical and practical reference point – for all Australian teachers and students. The statement was the result of extensive planning and consultation, and synthesised the theory and existing practice of global education. This new edition of Global Perspectives aims to make global education even more accessible to teachers and curriculum planners. It provides a revised framework for global education, recommendations about integrating global perspectives within and across learning areas, and advice for teachers and school leadership teams about how to implement the framework at a school level. Professional development advice is also provided for teachers, coordinators and school leaders.
Publikace, vznikla na konci tříletého projektu Náš společný svět, jehož cílem bylo, aby se principy globálního rozvojového vzdělávání (GRV) staly běžnou součástí života školy. Snahou bylo zvýšit povědomí učitelů o globálních rozvojových tématech a pomoci jim rozvíjet i kompetence potřebné pro účinnou a kvalitní výuku GRV, protože jsou to právě oni, kdo mají zásadní vliv na začlenění GRV do školních vzdělávacích programů a do praxe škol. Cílem projektu Náš společný svět bylo také ověřit, jaký má GRV dopad na znalosti, dovednosti a postoje žáků. Dopad na znalosti a dovednosti se dá poměrně velmi rychle a snadno ověřit. Jak ale ověřit změnu postoje? Jak se píše i dále v publikaci, často je markantní pouze extrémní změna postoje, nikoli posun dílčí. Hlavní část publikace je proto věnována postojovým cílům ve výuce GRV a dopadům, které má působení GRV na postoje žáků, a také tomu, k jakým konkrétním změnám dochází, jaká je intenzita změn i jejich kvalita. Odpovědi na všechny tyto otázky jsme se snažili zjišťovat pomocí různých nástrojů, které Vám chceme v publikaci představit. Jejich tvorba byla konzultována s učiteli, aby odpovídaly školské praxi.
každý den, každou minutu se ve světě i v našem bezprostředním okolí odehrává nespočet zajímavých a důležitých věcí ovlivňujících naše životy. Právě teď, když vy čtete tyto řádky, probíhají politická jednání, v přírodě se dějí neopakovatelné změny, padají rozhodnutí mající dopad na přírodu, společnost, na každého z vás. U večerních zpráv si pak možná budete klást otázku, jak mám tomu všemu rozumět? A právě taková otázka vedla tým učitelů 18 základních škol a zástupců pěti neziskových organizací k projektu, jehož výstupem je i tako publikace. Věříme, že přináší mnoho cenných zkušeností, jak vést žáky k tomu, aby se zajímali o okolní svět, orientovali se v něm, uměli v něm obstát, chtěli se aktivně podílet na jeho chodu a přemýšleli o vlastních postojích a hodnotách. Smyslem publikace je umožnit Vám navázat na získané zkušenosti a využívat vše, co bylo vytvořeno. Jedná se o materiály, jež popisují, jak smysluplně realizovat průřezová témata a rozvíjet čtenářství v běžné školní praxi. Všechny jsou zdarma stažitelné na 
Metodický manuál, La Ngonpo – Místo setkávání, představuje metodiku pro partnerství škol použitelnou kdekoli na světě bez ohledu na kulturní kontext. Je určen věkové kategorii 12–16 let, kam patří žáci základních škol a studenti nižších ročníků středních škol, a také jejich učitelům. Metodický manuál umožňuje učitelům pracovat se šesti různými tematickými moduly po dobu šesti měsíců. V každém modulu žáci vytvářejí několik kreativních výstupů, které nahrají na webovou stránku La Ngonpo (
Po deseti letech existence Variant, kdy byla realizována celá řada projektů zaměřených na podporu současných i budoucích učitelů, dalších pracovníků v oblasti vzdělávání či celých škol, jsme si položili otázku, jakou školu bychom si představovali jako ideální. Odpověď jsme se rozhodli hledat na společném setkání zástupců škol, neziskových organizací a předních odborníku v oblasti vzdělávaní, které se konalo 2.12.2011 v prostorách areálu gymnázia a na základní školy Open Gate Boarding School v Babicích. Jeho cílem bylo představení a sdílení zajímavých školních projektu a dalších aktivit, které rozvíjejí potřebné znalosti a kompetence žáku, pomáhají utvářet příznivé klíma na českých školách a snaží se být otevřené všem dětem bez rozdílu. Na akci přijelo více než 150 účastníku z celé České Republiky. Součástí programu byla panelová diskuse na téma Dobrá škola v 21.století za účastí předních odborníku v oblasti vzdělávaní, tržište dobrých škol a zajímavých školních projektu a také tematické workshopy, v rámci nichž bylo diskutováno o jendolivých aspektech dobré školy. V tomto sborníku bychom se s vámi rádi podělili o podněty a nápady, které se na prosincovém setkáni objevily
Příručka, kterou právě čtete, přibližuje hlavní aktivity realizované v rámci projektu Světová škola. Věříme, že pokud jste si ji vybrali, považujete dění okolo sebe za důležité a máte zájem své žáky či děti vést k přijetí zodpovědnosti za náš svět. K tomuto cíli směřují i aktivity globálního rozvojového vzdělávání (GRV), na které byl projekt zaměřen. Najdete zde návod jak se stát Světovou školou, a můžete se inspirovat příklady akcí ze zahraničních škol nebo konkrétními popisy lekcí využitelnými ve výuce.
10krát s MKV je pracovní sešit vzdělávacího programu Varianty, který přináší deset aktivit pro výuku multikulturní výchovy na základních a středních školách. Jednotlivé aktivity se věnují různým tématům, pracují s různými materiály, jsou určeny různým věkovým skupinám žáků a využívají různých nástrojů a metod aktivního učení. Všemi aktivitami se prolíná cílená práce s odlišnostmi, stereotypizací a předsudky i uvědomění si toho, jak a kde se utvářejí. Metodické listy, jsou ryze praktický návod pro všechny, kteří hledají inspiraci a nebojí se vyzkoušet něco nového. Tento pracovní sešit je jakýmsi odlehčeným receptem jak alespoň zčásti nasytit přetrvávající „hlad“ po informacích, postupech a nápadech pro práci s tématy multikulturní výchovy ve školách.
Příručka shrnuje zkušenosti z průběhu dvouletého projektu „Škola pro každého – škola pro všechny“ realizovaného programem Varianty společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Budeme rádi, pokud malým dílem přispěje k diskusi o možnostech inkluzivního školství v České republice, zejména o způsobech zapojení dětí ze sociálně vyloučených lokalit do škol hlavního vzdělávacího proudu. Za tímto účelem jsme oslovili i patnáct odborníků z relevantních institucí, jejichž rozličné názory na současnou podobu českého vzdělávacího systému a snahu o zavádění inkluzivních opatření najdete v druhé části této příručky. Publikace je určena především pedagogům, pracovníkům státní správy, samosprávy, nevládních organizací a všem dalším zájemcům o vzdělávání sociálně
This document should be regarded as a guide for understanding and practising global education, also as a pedagogical coaching tool to help establish global education approaches where they do not yet exist and enrich existing ones. Its content was set up taking into account in-field practices and references and cultural, geographic, social and economic realities. It has been written on the premise that educational processes in formal and non-formal settings should open the path to a better understanding of an increasingly globalised world. It also raises important issues about the professional responsibilities of educators and teachers and the role of schools and different organisations and institutions in raising global awareness and knowledge on worldwide issues across the curriculum and in non-formal projects and activities.
Whether you are currently training to be a teacher or newly qualified, this guide
Táto príručka sa usiluje o výklad Kódexu používania obrazového materiálu a podávania správ s praktickými príkladmi ako postupovať pri informovaní verejnosti o ľuďoch a situáciách v rozvojových krajinách. Príručku pripravili autori z poľského Inštitútu pre globálnu zodpovednosť, slovenskú verziu editoval Andrej Návojský z o. z Človek v ohrození.
V Článku sa dozviede odpovede na otázky ako:
Komunitné centrum vnímame ako ponuku pre komunitu, ktorá má potrebu jeho služby využívať. Či už je to komunita Rómov žijúca v obci, seniori alebo rodičia s deťmi. Predškolská príprava sa v tomto kontexte orientuje zvlášť na deti a ich rodiny, ktoré môžu byť, alebo sú, ohrozené nepriaznivou sociálnou situáciou, tak, ako je to uvedené v zákone. V tomto kontexte má služba nízkoprahový charakter a slúži ako odrazový mostík k využívaniu bežne dostupných možností formálneho vzdelávania (MŠ alebo ZŠ), t. j. nenahrádza ho. Situácia je však v každej komunite odlišná, preto je pri tvorbe štruktúry aktivít komunitného centra potrebné vnímať nielen očakávania zo strany majority, zastupiteľstva či samotných pracovníkov komunitného centra, ale poznať aj reálne potreby členov komunity. Takto sa dá vyhnúť sklamaniam a zlyhaniam pri ponukách služieb, o ktoré nikto nestojí. Cieľom tejto metodiky je poskytnúť informácie a návod na spustenie podobnej služby v akomkoľvek inom komunitnom centre. Chceme odovzdávať naše niekoľkoročné skúsenosti a vedomosti o tom, ako pomôcť naštartovať prácu s predškolákmi v komunitných centrách, kde o tom uvažujú, len im chýbajú konkrétne postupy a návody.
Metodické materiály pre učiteľov základných a stredných škôl k dokumentárnym filmom: